Číslo 1, ročník VII., 2018

Editorial

Okno do zahraničí

Odborná sekce

Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

 

Většina z Vás má už zřejmě v těchto dnech po dovolené. Věřím však, že i tento, již opět pracovní čas, bude příjemné zpestřit si novými příspěvky ze světa nadání.

Práva k překladu a k publikování jsme získali k textu americké autorky Ellen Winnerové, jenž nese název: Počátky a konce nadání. Článek byl převzat z časopisu American Psychologist a v originále vyšel v roce 2000. Autorka diskutuje pět důležitých otázek, které se v souvislosti s nadáním tak často a zároveň tak opakovaně objevují.

Podnětem k úvahám i k následným diskusím bude jistě článek Dušana Fábika s názvem Jestvuje asynchrónia emočných a intelektových schopností nadaných detí? V textu tohoto příspěvku se autor zamýšlí nad tím, zda nehodnotíme hluboký vnitřní život a odlišné emoční prožívání nadaných dětí chybně jako deficit, nedostatek, jako zdroj často diskutované vývojové asynchronie?

Druhý text Evy Semrádové s názvem Typy úvah v procesu tvorby úloh pro nadané žáky přináší pěkný analytický pohled do specifik při vytváření matematických úloh pro nadané  žáky. Představeny jsou výsledky výzkumu autorky, včetně cenných konkrétních ukázek.

Věřím, že vás toto letní číslo zaujme a příjemně obohatí.

Uzávěrka podzimního čísla je 30. 11. 20018

                                        

                                                                    

Šárka Portešová

za redakční radu časopisu

Počátky a konce nadání

Článek pojednává o pěti otázkách souvisejících s nadáním. Z prvé je zkoumán zdroj a původ nadání. Kritizováno je přitom pojetí, podle kterého je veškeré nadání důsledkem výuky a trénování. Existují nepřímé doklady pro atypickou stavbu mozku a pro vrozený talent u nadaných dětí: mnoho nadaných dětí a savantů má dokonaleji rozvinutou pravou hemisféru, jazykové těžkosti a autoimunitní poruchy. Za druhé pojednáme o intenzivní motivaci nadaných dětí. Za třetí představíme důvody pro tvrzení, že nadané děti mají sociální a emoční problémy, které je vyčleňují. Za čtvrté budou představeny důkazy pro nerovnoměrné profily kognitivních schopností u takových dětí. Na závěr pojednáme o vztahu mezi nadáním v dětství a kreativitou v různých oborech lidské činnosti v dospělosti. Jen málo nadaných dětí se následně stane tvořivými dospělými, protože dovednosti a osobnostní faktory vyžadované k tomu, aby se z člověka stal tvůrce, se velmi liší od těch, se kterými se typicky setkáváme dokonce u těch nejnadanějších dětí.

Typy úvah v procesu tvorby matematických úloh pro nadané žáky

Článek má dva cíle. Jedním z nich je seznámit čtenáře s výsledky výzkumu týkajícího se toho, jak tvůrce úlohy uvažuje při jejím vytváření. Představeny budou úvahy typu pokus – omyl, úvahy s částečným vědomím následku a úvahy s plným vědomím následku. Vzhledem k těmto úvahám budou demonstrovány rozdíly mezi různě zkušenými tvůrci úloh. Hlavním výsledkem výzkumu je zjištění, že s rostoucí zkušeností tvůrce stoupá pravděpodobnost výskytu úvahy s plným vědomím následku. Druhým cílem je seznámit čtenáře (a to hlavně takové, kteří o tvorbě matematických úloh nemají představu) s tím, jak taková matematická úloha – třeba do soutěží pro nadané žáky – vznikne. Vše si ukážeme na příkladu tvorby úlohy člena Úlohové komise Matematické olympiády. Úvahy jsou popsané tak, aby byly v hlavních rysech srozumitelné i čtenáři, který matematice příliš nerozumí. V příloze jsou pak uvedena plná znění a řešení v textu zmiňovaných úloh.

Jevstvuje asynchrónia emočných a intelektových schopností nadaných detí?

Predložený článok spochybňuje asynchrónny vývin nadaných detí v emočnej oblasti vo vzťahu k intelektuálnej. Príspevok prezentuje dôkazy z viacerých oblastí. V prvom rade sa opiera o množstvo aktuálnych výskumných štúdií komparatívneho charakteru z rozličných oblastí emočného vývinu a názorov odborníkov. Ďalej poukazuje na faktory, ktoré pravdepodobne mylne podporujú presvedčenie o asynchrónnom vývine. Konkrétne analyzuje koncept hypersenzitivity, stereotypných presvedčení výskumníkov alebo nedostatočnú pedagogicko-psychologickú starostlivosť v minulosti. Hlavné dôkazy predkladá v kazuistikách, kde upozorňuje na nesprávne interpretácie vonkajších prejavov nadaných detí. V závere zdôrazňuje emočné potreby nadaných detí, ich časté prehliadanie a nevyhnutnosť ich plného uspokojenia rodičmi alebo pedagógmi.