Poradna

Rychlý rozcestník

 - Jsem rodič nadaného dítěte…jak mám postupovat      

 - Jsem učitel nadaného žáka…jak mám postupovat

Pokud Váš dotaz nenaleznete v odpovědích níže, můžete nás  kontaktovat přes Online poradnu, případně oslovit Vašeho krajského koordinátora podpory nadání.

Online poradna

Poradna poskytuje konzultace k aktivitám pro nadané, ke  vzdělávání pedagogů a organizátorů pro nadané k orientaci v současné nabídce pro obě cílové skupiny. Odpovídají pracovníci Talentcentra NIDV a odborníci z oblasti psychologie a pedagogiky.

Profily týmu expertů poradny..

 

Dotazy

Pro Vaše mailové dotazy používejte adresu

Než položíte Váš dotaz, přesvědčte se, že již nebyl zodpovězen v publikovaných odpovědích.

Publikované odpovědi

« Zpět

Podmínky pro učitele jsou ve školách nastaveny tak, že ani nemá příliš mnoho možností, jak se například ve výuce mimořádně nadanému žákovi více věnovat – vysoký počet žáků, nedostatečné časové možnosti apod. Co s tím?

Identifikaci a podporu nadání žáků primárně zajišťuje škola. Škola je také místem, které může využít podpůrná opatření prvního stupně. Může jít například o:

Individuální integrace je model využívaný nejčastěji. Individuální integrace je zajišťována v běžné třídě, kde nadaný žák pracuje podle individuálního vzdělávacího plánu. Je nutné zajistit, aby se žák nestal terčem verbálních či agresivních útoků ze strany spolužáků, aby nezůstal sociálně izolován, aby se na něj nepoukazovalo a tím se neetabloval jako kuriozita třídy. Nepřípustný je také druhý extrém, kdy se učitel věnuje přípravě či realizaci výuky nadaného žáka natolik, že má na zbytek třídy minimum času. Hlavním úskalím individuální integrace je tedy zejména vytíženost učitele a náročnost v rozložení přípravy i výuky.

Individuální vzdělávací plán (IVP) - před sestavením IVP by měl učitel zmapovat úroveň znalostí žáka prostřednictvím podrobné pedagogické diagnostiky v předmětech, kterých se nadání týká. Žákův vzdělávací plán by měl upravit na základě této diagnostiky. Ruku v ruce s vytvořením IVP by měly být zjištěny žákovy zájmy a podle nich volit též doplňkové aktivity, které podpoří rozvoj nadání, samostatnost i zodpovědnost. Součástí funkčního IVP je hodnocení, prováděné ke koci pololetí. Slouží zejména učitelům, kteří žáka přebírají ve vyšších ročnících.

Na opakující se žádosti školské praxe o metodickou podporu pro pracovníky, kteří se mimořádně nadaným žákům dlouhodobě věnují, vznikla příručka Krok za krokem s nadaným žákem, s podtitulem Tvoříme individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka. K nalezení je na: http://talentovani.cz/elektronicke-zdroje/-/asset_publisher/XOx1/content/tvorime-individualni-vzdelavaci-plan-mimoradne-nadaneho-zaka nebo přímo ke stažení:

http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2010/02/Tvorime-IVP_CELY-v2-web.pdf

Studijní skupiny nadaných v běžné třídě – nadaní se předmětům a činnostem věnují ve studijních skupinách, které vznikají vynětím nadaných žáků z kmenových tříd, většinou v rámci jednoho ročníku. To jim umožňuje kontakt, sdílení a spolupráci s podobně nadanými jedinci stejného věku i zaměření. Na zbývající předměty zůstávají se svou třídou.

Třídy s rozšířenou výukou skupiny předmětů – o zařazení žáka do této třídy rozhoduje ředitel školy po posouzení jeho nadání a předpokladů a se souhlasem jeho zákonných zástupců. Výhodou je homogenní skupina žáků, ve které jsou dostatečně uspokojovány specifické vzdělávací potřeby. Vzniká tak prostor pro akceleraci, obohacování učiva konkrétním směrem, zadávání typizovaných úkolů či rozsáhlejší samostatné práce nebo projektů.

Metoda otevřených dveří – žák dochází na jeden či více předmětů do vyššího ročníku. Nevyžaduje téměř žádnou přípravu, je však třeba mít zajištěno zvládnutí učiva v příslušném ročníku. Tento model je osvědčený, variabilní, velmi často aplikovaný. Dle možností a dispozicí žáka lze bez obtíží postihnou jakékoliv změny.

Přeřazení do vyššího ročníku – jedna z forem podpory nadaných ve školách, kterou umožňuje Školský zákon. Umožňuje přestup žáka do vyššího ročníku, aniž by musel absolvovat předešlý ročník. V praxi se tato varianta nepoužívá příliš často. Přináší úskalí, zejména v sociálních vztazích mezi žáky. Mentálně žák do vyššího ročníku sice patří, v citové a sociální oblasti za staršími spolužáky zaostávají. Velký rozdíl může být zaznamenán i v tělesném vývoji. Takové přeřazení žáka do vyššího ročníku pak může přinést osamělost, nepochopení a vyčlenění z kolektivu. Model je vhodný, pokud si výrazně nadaný žák se svými vrstevníky nerozumí a nemá si co říci ve studijní ani v osobní rovině. Jestliže si však se spolužáky rozumí i přes výrazně vyšší intelekt a kamarádí se, tak by s přestupem do vyššího ročníku neměla škola spěchat.

Jak má rodič, který má zájem o tento model akcelerace postupovat?

1) Promluví si s učiteli jednotlivých předmětů, zda zvládne učivo nejen v oblasti, která je mu blízká, ale i v dalších předmětech;

2) Podá písemnou žádost řediteli školy, čímž se rozbíhá správní řízení;

3) Žák absolvuje vyšetření v příslušné pedagogicko-psychologické poradně. Zde je nutné získat pozitivní stanovisko PPP, které je podmínkou pro kladné vyřízení žádosti.

4) Ředitel stanoví komisi, termín zkoušky a obsah zkoušky.

5) Po úspěšném absolvování zkoušky ředitel vydá rozhodnutí o zařazení žáka do příslušného ročníku a třídy.

Znění příslušné vyhlášky, kterou se celý proces řídí: http://www.msmt.cz/uploads/Vyhlaska_c._272016_Sb._o_vzdelavani_zaku_se_specialnimi_vzdelavacimi_potrebami_a_zaku_nadanych.pdf