Články původní

O tom, co je nadání a kdo je nadaný nepanuje naprostá shoda ani mezi lidmi, kteří se těmito tématy zabývají celý život. I v obvyklém vnímání těchto pojmů se můžeme setkat s přístupy od talentu coby projevené naprosté výjimečnosti až po názor, že každý má nějaký talent a záleží na jeho rozvoji. V této rubrice přinášíme pohled redakce a spolupracujících odborníků na tuto problematiku. Zároveň vyzýváme čtenářskou obec k zapojení do diskuze  zasláním vlastního textu či názoru.

Dále v této rubrice uvádíme rozhovory se zajímavými osobnostmi, které se zabývají nadáním a nadanými, nebo s nimi prakticky pracují, případně s takovými žáky a mladými lidmi, jež bychom za nadané mohli označit. Dále články představující zajímavé iniciativy a instituce se vztahem k nadání a nadaným.

« Zpět

KORONA: Tři otázky pro garantku Mgr. Irenu Hoškovou

Ve čtvrtek 14. září se v prostorách Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně uskuteční konference pro rozvoj nadání KORONA 2017. V dějišti této události, kde Ing. Viktor Kaplan před lety vynalezl svou slavnou vodní turbínu, se mísí historické genius loci s odborností, nadšením a celkovou tvůrčí atmosférou. Sympózium proto dokáže nabídnout nejen kvalitní a odborné poznatky, ale i radost a elán do další práce.
Organizátory jsou Centrum rozvoje nadaných dětí Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Jihomoravský kraj, město Brno a v neposlední řadě také Národní institut pro další vzdělávání.
Náměstkyně sekce profesního rozvoje a kariéry v NIDV paní Irena Hošková, která je velkou zastánkyní všech nadaných dětí a studentů, odpověděla na pár otázek:


•    Americký spisovatel a novinář Mark Twain jednou napsal, že nikdy nedovolil školní výuce, aby mu narušovala jeho vzdělávání. Jak jsme na tom teď? Dokážeme už nadání u dětí rozpoznat?
To je poměrně složitá otázka, která se dotýká jak učitelů, tak rodičů, pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, speciálních pedagogů, trenérů, vedoucích volnočasových aktivit. Zcela zásadní je i šíře nadání od uměleckého přes sportovní, manuální, kognitivní či sociální a s ní i rozdílné možnosti identifikace.
U kognitivního nadání se v řadě případů domníváme, že nadání poznáme tak nějak intuitivně. Často jsme obětmi mýtů. Například zaměňujeme bezproblémového jedničkáře za nadaného, může jím být, často ale nadání nerozpoznáme např. u velmi problémového trojkaře, u kterého je nadání následně identifikováno až na základě problémového chování. Často o úrovni našeho aktuálního potenciálu rozhoduje také vliv prostředí, rodiny, společnosti.
Měli bychom tedy vědět, co všechno máme sledovat, na co si dávat pozor, jak identifikaci podpořit vhodnými aktivitami, metodami, úlohami, případně kam se obrátit, pokud potřebujeme nadání identifikovat pomocí validních nástrojů či testů, kterými disponují např. pedagogicko-psychologické poradny. Zároveň i v této oblasti dochází s novými vědeckými poznatky ke změně pohledu na výsadní postavení např. IQ testu, jehož výsledky jsou jen jedním z atributů nadání vedle například tvořivosti.
K rozpoznání nadání i jeho rozvoji tedy potřebujeme mít ucelené vědomosti, ty lze získat jen hlubokým studiem této problematiky. Tady se domnívám, že rezervy máme. Na Vaši otázku: „Dokážeme už nadání u dětí rozpoznat?" odpovídám: „Ne vždy", přičemž časné rozpoznání nadání, jeho rozvoj a podpora je z pohledu optimálního rozvoje dítěte zcela zásadní. Bez dlouhodobého a cíleného rozvoje nadání nebudeme mít v budoucnu tolik úspěšných sportovců, vědců, umělců, společenských reformátorů či mistrů oboru. Identifikace či rozpoznání nadání je jen začátek…

•    Co je podle vás největší slabinou českého školství, pokud jde o nadané děti?
Ráda bych odpovídala na otázku, co je největší slabinou českého školství v rozvoji nadání…

V oblasti podpory nadání se za spolupráce mnoha subjektů, podpory MŠMT a jeho přímo řízených organizací včetně NIDV v posledních letech realizovaly mnohé kroky, které podporu významně optimalizují. Je na místě zmínit Krajské sítě podpory nadání, do které jsou zapojeny organizace, školy i instituce, které nabízí pomoc dětem, učitelům i rodičům při identifikaci, nabídkou aktivit, vzděláváním pedagogů, uplatněním v projektech. Přesto je potřeba se i nadále zaměřit na tyto body:
1.    Společenská poptávka – kdy se rozvoj potenciálu každého jedince na všech stupních vzdělávání stane prioritou.
2.    Aplikovaný výzkum a uplatnění nejnovějších mezioborových poznatků v pedagogických a souvisejících vědních oborech.
3.    Studijní příprava a kontinuální vzdělávání v této oblasti.
4.    Srovnatelná systematická celoživotní (kontinuální) podpora, vyhledávání, identifikace a péče o nadané ve všech oblastech nadání  (rozdíly jsou patrné, pokud porovnáváme oblast sportovního a kognitivního nadání).
5.    Systém podpory nadání a personální podpora odborníků na všech stupních škol.
6.    Současná orientace na výkon, navíc poměřovaný statisticky k celku, nikoliv k pokroku jedince. Tedy důraz na to, co je a není průměrné tedy „normální" nebo „nenormální".
7.    Uplatňované hodnocení vztažené ke znalostem, nikoliv k tvořivosti, divergentnímu či kritickému myšlení či schopnosti aplikovat znalosti i dovednosti v reálném světě, ve vědě.
8.    Množství času i energie, které je věnováno slabým stránkám jedince místo toho, aby bylo využito k rozvoji silných stránek jedince, k posilování pozitivních zkušeností nutných pro jeho dlouhodobou motivaci a zájem o vzdělávání.
9.    Otevřenost škol k propojování vzdělávacích oborů, projektové, badatelské či experimentální výuce, využití nových informačních zdrojů a technologií.
10.    Propojenost s praxí a průchodnost systému, finanční podpora a optimalizovaná legislativa.

•    Co vás přimělo zasvětit svou profesní dráhu pomoci nadaným a talentovaným? Nějaká osobní zkušenost nebo náhoda?
Pro mne je podpora nadání přirozenou součástí dlouhodobé pedagogické činnosti, je to výzva a příležitost k tvořivé práci, je to objevování hranice lidských možností. Určitě mám štěstí, že se této oblasti mohu věnovat. Osobní zkušenost i empatie k potřebám druhých zavazuje.