Nebojte se vědy, vzkazují dívkám mladé akademičky
Magisterské studium stihla během tří semestrů a svou diplomovou práci zasvětila jednobuněčným řasám zvaným rozsivky. Leona Vaculíková studuje hydrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a věnuje se také popularizaci vědy.
„Neboj se dělat to, co tě baví. Nenech se odradit překážkami. Nejdůležitější je pokora,“ radí dívkám zvažujícím vědeckou dráhu v jednom z rozhovorů, které Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR od začátku února zveřejňuje u příležitosti oslav Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě na svých sociálních sítích. V rámci kampaně s názvem #HolkyVeVědě v nich NKC zpovídá posluchačky do 25 let, jimž se slibně rozjíždí vědecká kariéra v nejrůznějších oborech – od zmiňované hydrobiologie, přes kulturní antropologii, fytopatologii, právo či porn studies, až po výzkum rakoviny.
Chceme ukázat úspěchy mladých studentek a začínajících vědkyň a motivovat pro vědeckou profesi další dívky. Stojí před námi spousta výzev, a je proto potřeba, aby vznikající řešení odpovídala i ženské zkušenosti a potřebám. Vyšší zastoupení žen ve vědecké profesi v tomto pomůže,“ vysvětluje vedoucí Centra Marcela Linková.
Vědkyň je v Česku stále málo
Česká republika se řadí ke státům s nejnižším podílem žen mezi výzkumníky v Evropě. Podle zprávy Evropské komise She Figures 2018 činí jejich zastoupení v tuzemské vědě pouhých 26,9 %. Z 41 evropských a dalších zemí, kterým se publikace věnovala, tak Česko obsadilo nelichotivé třetí místo od konce.
Jen pro zajímavost, ke státům s nejrozšířenější ženskou vědeckou základnou v Evropské unii patří například Lotyšsko nebo Litva, kde podle zmiňované zprávy EK podíl vědkyň dosahuje 51, respektive 50,7 %. Evropský průměr se pohybuje kolem 33 %.
V tuzemsku působí nejméně výzkumnic v technických oborech a přírodních vědách. Nejvyrovnanější zastoupení mužů a žen je pak dlouhodobě v lékařských vědních disciplínách.
Lepší podmínky pro výzkumníky a výzkumnice s dětmi
Pomoci zvrátit nelichotivé statistiky se v Česku vedle NKC snaží také iniciativa Vědma. Ta vznikla před třemi lety v Ústavu biologie obratlovců AV ČR a upozorňuje na problematickou situaci mladých vědkyň-matek (odtud také název Vědma, který vznikl jako akronym slov VĚDKYNĚ a MATKA).
„Ze sociologických průzkumů vyplývá, že ženy jsou do doby, než mají děti, absolutně konkurenceschopné mužům. Jejich konkurenceschopnost však výrazně klesá v momentě, kdy se vědkyně rozhodne stát matkou,“ napsaly mimo jiné na konci roku 2017 autorky iniciativy v otevřeném dopise předsedkyni Akademii věd ČR Evě Zažímalové. Jeho prostřednictvím chtěly poukázat na problémy, se kterými se vědkyně potýkají při návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené, a vyvolat tak diskuzi o opatřeních, jež by jejich situaci zlepšila. A to se podařilo.
rantový systém, který nebude brát rodičovství jako anomálii, dostupná zařízení pro děti od půl roku věku či návratové granty pro rodiče. I tyto návrhy se mají díky iniciativě Vědma a aktivitě NKC – gender a věda projednávat na příštím zasedání vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
„Výzvu již podpořilo přes sedm set vědeckých pracovníků a pracovnic. V reakci na naši iniciativu GAČR přistoupil ke změně grantových schémat pro juniorské vědecké pracovníky, rovněž při hodnocení projektů více přihlíží k rodinné situaci žen,“ rekapituluje dosavadní úspěchy jedna z autorek iniciativy Vědma Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, která se ve svém výzkumu zaměřuje na koevoluci patogenů s hostiteli. V jednání je podle ní i zřízení několika nových dětských skupin spadajících pod AV ČR.
Neplýtvejme potenciálem poloviny lidstva
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě vyhlásilo Valné shromáždění OSN na konci roku 2015. Jeho cílem je mimo jiné právě podpora intenzivnějšího zapojení žen do výzkumu.
„Genderové stereotypy, slabá pozornost úspěšným vědkyním, které mohou sloužit jako vzor, a nedostatečná nebo dokonce nepřející atmosféra v akademickém a vědeckém prostředí. To jsou pravděpodobně hlavní příčiny nízkého zastoupení žen ve vědě. Nemůžeme si dovolit plýtvat potenciálem poloviny lidstva,“ shrnuje situaci generální tajemník OSN António Guterres.
Postavení žen ve vědě se loni v březnu věnovala také konference Women in Science, kterou v Lichtenštejnském paláci v Praze organizovala britská ambasáda ve spolupráci s Akademií věd ČR. Kromě předsedkyně Evy Zažímalové na ní vystoupily například i severoirská astrofyzička Jocelyn Bell Burnellová či britská neurovědkyně Susan Greenfieldová.