Příroda – od počátku bez konce

Nová přírodovědná expozice ukazuje chvění Země i největší „semínko“ na planetě o délce 30 cm

Přes jeden a půl tisíce exponátů, desítky interaktivních prvků, počítačové hry i vlastní dokumentární filmy o přírodě. To vše tvoří novou zážitkovou Přírodovědnou expozici ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Poutavá, hravá, zábavná i poučná expozice Příroda – od počátku bez konce bude otevřena od pátku 2. září.

„Nevšední zážitek návštěvníkům zajistí seismograf, jenž v reálném čase zobrazuje záchvěvy zemského povrchu. Dále je ohromí nádherný obří achát, čelist mamuta či největší semeno na světě ukryté donedávna ve starých muzejních sbírkách. Jde o semeno lodoicey seychelské, palmy ze Seychelských ostrovů. Měří zhruba 30 centimetrů a v čerstvém stavu mohlo vážit kolem 15 kilogramů,“ vypočítává Peter Adamík lákadla napříč expozicí. Dohromady je v expozici spolu s desítkami modelů a interaktivních poznávacích her umístěno na 1540 exponátů. Věnují se botanice, geologii, mineralogii, paleontologii a také zoologii. Například v zoologické části vyniká neobyčejně vzácný exponát – vlk původem ze Šumavy, pro něhož byl osudný střet s autem při pokusu o překonání dálnice u Kroměříže. „V této sekci veřejnosti představujeme také hmyzí giganty s tělem měřícím přes 10 cm jakými jsou africký brouk goliáš, americký herkules či vodní ploštice mohutnatka“ doplňuje kurátor sbírky entomologie, Miloš Krist.

K vidění je i kus zlata anebo unikátní slitina stříbra ze zaniklého dolu

Dnes již zasypaný důl Háje u Příbrami připomene část expozice věnovaná mineralogii. Pochází odsud další cenný exponát – speciálně vyleptaný drátkovitý agregát dyskrazitu, což je přirozená slitina antimonu a stříbra. Návštěvníky zde jistě zaujme i poměrně velký plíšek ryzího zlata z Uralu nebo unikátní jantar z Pobaltí, který byl naříznut a naleštěn. Návštěvníci tak mohou vidět jantar jak v původní přírodní formě, tak ve stavu po úpravě. „Velkou pozornost si zaslouží historicko-geologická část expozice, v níž se veřejnosti naskytne neobvyklý pohled do nitra Země. Na speciálních globech mohou sledovat posuny kontinentů tak, jak se udály v rámci historie naší planety. Vše doplňují pravé zkameněliny, jež dokumentují vývoj života. Jde například o celé krunýře trilobitů, mamutí dolní čelist či kompletní lebku medvěda jeskynního,“ uvádí kurátoři Tomáš Lehotský a Martin Kováček. Jako celek je nová expozice unikátní tím, že na jednom místě názorně objasňuje vznik hornin a minerálů, hlavní etapy vývoje života na Zemi a také průběh vývoje rostlin a živočichů včetně ukázek významných fosilií. „Lidé zde také mohou jednoduše prozkoumat, jak fungují složité děje jako je fotosyntéza či životní cykly živočichů. V návaznosti na to se seznámí s pestrostí světa rostlin, hub a živočichů,“ vyzdvihují muzejní botaničky Magda Bábková a Jitka Kočendová.