Je to tak. Máte doma neuvěřitelně zvídavou ratolest. Pálí mu to tak, že si občas říkáte, po kom že to vaše dítko vlastně je. Zvládá nejrůznější abstraktní úkoly a má velmi dobrou paměť. Je kreativní, originální a vymýšlí pořád něco nového. Má mnoho zájmů, ale nejde jen tak po povrchu. Zajímá se o věci do hloubky, hledá si informace, neustále se vyptává. Když ho něco zajímá, intenzivně se na to soustředí. Je pro práci na svých činnostech silně motivovaný. Je samostatný (občas si říkáte, že spíš až samotářský) a se sklonem k perfekcionismu. Má osobitý smysl pro humor. Kamarádí spíše se staršími dětmi nebo s dospělými. Máte dojem, že s vrstevníky si moc nerozumí… S podobným popisem bychom mohli ještě notnou chvíli pokračovat. Zkrátka a dobře, máte mnoho dobrých důvodů domnívat se, že by vaše dítě mohlo být nadprůměrně nadané. Ale co s tím? Na koho se obrátit?

Než začneme na tyto otázky odpovídat, podívejme se na otázku ještě základnější – z jakého důvodu odborně zjišťovat nadprůměrné nadání, k čemu to bude?

Proč se obrátit na odborníka?

Nejdůležitějším a zároveň nejzákladnějším důvodem pro vyhledání odborné konzultace je to, že nadané děti, navzdory všeobecně rozšířenému opačnému mylnému mínění, potřebují speciální péči. Nadání, jak jsme si ukázali ve článku Charakteristické znaky nadaného dítěte, má určitá specifika. Nadané děti se odlišují od průměru neboli od většiny spolužáků. A to jak ve směru pozitivním (např. větší inteligence, barvitá představivost, originalita myšlení apod.), tak i v negativním (např. více nerovnoměrný emoční a sociální vývoj, samotářství, perfekcionismus, hádavost, apod.). Tato jinakost nadaných dětí se odráží také v jejich odlišných vzdělávacích potřebách ve škole (více viz článek Specifické studijní potřeby nadaných).   

Současné české školství zohledňuje potřeby nadaných žáků čím dál víc. Od roku 2004 je problematika mimořádného nadání vymezena školským zákonem č. 561/2004 Sb., který řadí talentované děti do skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a zdůrazňuje potřebu vytvoření komplexního systému individuální péče a podpory o nadané. V rámci školy pak nadanému dítěti může být díky této legislativě připraven tzv. individuální vzdělávací plán (IVP), na jehož základě učitelé s dítětem pracují tak, aby způsob vzdělávání odpovídal studijním potřebám daného žáka. Dítě tak může například v hodinách pracovat na samostatných úkolech, docházet do vyšších tříd, nebo může být uvolňováno z vyučování na vědomostní soutěže. Mnohé školy již práci s talentovanou mládeží a vytváření IVP realizují, je proškolováno čím dál více pedagogů, existují také různé mimoškolní organizace, které nabízí speciální programy podporující nadané. Aby se ale s  žákem mohlo speciálně pracovat, je nutné mít oficiální vyjádření odborníka ohledně míry jeho nadání (stejně jako to platní např. u individuálního vzdělávání dětí s dyslexií, dysgrafií, poruchou pozornosti, u hyperaktivních žáků apod.). Proto bychom se měli obrátit na odborníky, máme-li dojem, že by naše dítě mohlo být mimořádně nadané.

Na koho se obrátit?

Diagnostiku intelektového nadání, tzv. identifikaci nadání, může provádět pouze diplomovaný psycholog ve spolupráci se speciálním pedagogem, a to za použití standardizovaných metod a testů. Výsledkem této diagnostiky je oficiální prohlášení (tzv. zpráva) o tom, zda má dítě talent. Na základě tohoto dokumentu škola například vypracovává dítěti zmiňovaný individuální vzdělávací plán, nebo jej může zařadit do speciálních programů pro nadané děti. Může ji vystavit jen pedagogicko-psychologická poradna. Seznam specializovaných pracovišť i s kontakty naleznete zde (vložit odkaz ).

K odborné diagnostice nadání (do poradny) dítě obvykle navrhuje, neboli tzv. nominuje rodič nebo učitel, vedoucí volnočasového kroužku apod. Čas od času se také stává, že se žák nominuje sám. Nicméně nemusíte hned mířit do poradny, máte-li pocit, že by vaše dítě mohlo být nadané. Prvním krokem by měla být návštěva školy. Zkonzultujte situaci s třídním učitelem. Ten má o dítěti z vyučování mnohé informace, které rodiče nemají, a zároveň by měl vědět, jak dále postupovat. Ve škole můžete dále vyhledat výchovného poradce, popřípadě školního psychologa, působí-li tam. Ti vám pomohou, poradí, co dál, předají vám kontakt na oblastní poradnu, a především – budou do situace zapojeni již od začátku (a o zapojení školy nám přece jde především). 

Odborné rozpoznávání nadání

Komplexní diagnostika intelektového nadání je poměrně rozsáhlý proces. Je do něj zapojeno více lidí - dítě, jeho rodiče, učitelé či vedoucí kroužků, psycholog a speciální pedagog. Snaží se mapovat všechny významné vlivy, které se podle nejnovějších teorií na nadání podílejí (z předchozích článků víme, že je to především specifická mimořádná schopnost – nejčastěji inteligence, angažovanost dítěte v úkolu a míra tvořivosti, viz zde), a zahrnuje v sobě mnoho speciálních postupů a metod. Pojďme si nyní představit, co všechno by nás při provádění diagnostiky nadání mohlo u psychologa a speciálního pedagoga potkat.

Psychologická diagnostika: Osobnost dítěte

Mluvíme-li o mimořádně nadaném dítěti a odborné psychodiagnostice nadání v pedagogicko-psychologické poradně, máme na mysli posuzování nadání rozumového, které je spojeno s intelektem. Existuje více druhů nadání (odkaz na článek Pojetí nadání III). Zatímco například umělecký či pohybový talent se nejčastěji projevuje v mimoškolních zájmových činnostech a k jejich rozpoznání není třeba poradny (to, že Honzík je talentovaný fotbalista a Anička mimořádně pěkně kreslí, vidíme na první pohled), nadání rozumové se odráží na kvalitě myšlenkových a poznávacích procesů na nejobecnější úrovni, a tím velmi ovlivňuje úspěšnost dítěte ve škole. Pravděpodobně i proto je v současnosti nejprobádanějším druhem nadání, a proto je v ohnisku zájmu vzdělávacího systému. Pojďme se podívat na to, co všechno by měla komplexní psychologická diagnostika mimořádného nadání zahrnovat.

Anamnéza

Psycholog by měl nejprve zmapovat osobní historii dítěte a jeho nejužší rodiny. Formou řízeného rozhovoru či speciálního dotazníku zjišťuje významné informace, které by mohly pomoct identifikovat talent dítěte. Ptá se tak například, kdy dítě začalo chodit či mluvit, jestli má sourozence, jak úspěšní byli ve škole za mlada rodiče apod.  

Měření intelektu

Zhodnotit míru inteligence je při diagnostikování rozumového nadání stěžejním bodem celého procesu. Používají se standardizované komplexní individuální testy, jejichž výsledkem je mimo inteligenčního kvocientu (který by měl být pro uznání mimořádného intelektového nadání podle platných směrnic alespoň 130) také rozložení rozumových funkcí, neboli zda jdou dítěti lépe například matematické, nebo spíše verbální úkoly. Testování trvá přibližně hodinu až hodinu a půl.

Tvořivost a motivace

Dalšími významnými činiteli, které se podle Renzulliho modelu nadání  podílejí na mechanismu talentu, je míra kreativity a motivovanost dítěte k plnění určitého úkolu, angažování se, samostatnost, vytrvalost, sebekontrola apod. Proto se v rámci komplexní psychodiagnostiky nadání často používají standardizované metody, které dokáží tyto proměnné zachytit. 

Osobnostní charakteristiky a vlastnosti

Psycholog by měl zohlednit i osobnostní rysy nadaného. K jejich diagnostice se vedle specializovaných testů osobnostních rysů určených přímo danému dítěti často využívají škály pozorovatelného chování, které vyplňují rodiče či učitelé vyšetřovaného žáka. V rámci osobnosti se posuzují i sociální a komunikační dovednosti dítěte.

Pedagogická diagnostika: Školní a mimoškolní ukazatele

Významným ukazatelem mimořádného nadání je i fungování žáka ve vyučování a v zájmových kroužcích. Je proto velmi žádoucí, by psycholog při diagnostickém procesu spolupracoval také s pedagogy dítěte, a skrze rozhovor nebo dotazník zhodnotil výsledky jejich tzv. pedagogické diagnostiky.  Ta je prováděna učitelem, který se žákem pracuje přímo, pravidelně a systematicky, a proto poskytuje další významné informace pro posouzení žákova nadání. Zahrnuje v sobě několik využitelných nástrojů:

Pozorování žáka

Hodnotí se chování dítěte v jeho autentickém školním prostředí. Jedná se o nejdostupnější a nejčastější metodu pedagogické diagnostiky. Je potřeba dopředu stanovit pozorované jevy – například sledování aktivity a zájmu žáka v hodinách, jeho osobnost, silné a slabé stránky, interakci s ostatními dětmi, jakým způsobem pracuje s učivem, jaké jsou strategie jeho myšlení, učební a kognitivní styly apod.  Dále je třeba zvolit formu pozorování – systematické a předem připravené, s využitím pozorovacích škál a dotazníků, nesystematické, dlouhodobé apod.

 Analýza studijních výsledků

Zahrnuje primárně posouzení klasifikace žáka. Sledovat pouze známky je ale zavádějící, ne všechny nadané děti mají samé jedničky, protože úspěšnost nadaného závisí na mnoha faktorech (jak je dítě motivováno k dobrým známkám, zda ho předmět baví apod.). Školní úspěšnost hodnotíme tedy také kvalitativně, jinými slovy, zajímá nás ne pouze průměr známek, ale i to, jaké známky by žák mohl mít a jak hodnotí vlastní výkon on sám.

Zájmová a dobrovolná činnost, mimoškolní vzdělávání

Významným zdrojem informací pro posouzení nadání je také volnočasová aktivita dítěte. Intelektově nadané děti jsou často velmi aktivní nebo úspěšné v mimoškolních vzdělávacích aktivitách a projektech dělaných nad rámec základních studijních povinností. Proto nás zajímá, jaké kroužky dítě navštěvuje, co ho baví, zda se účastní vědomostních oborových soutěží typu matematická olympiáda, zda vypracovává samostatné úkoly nad rámec školy apod.

Speciálně-pedagogická diagnostika: školní trivium

Hlavní náplní práce speciálního pedagoga je výchova, vzdělávání a socializace dětí se speciálními studijními potřebami, tedy i dětí mimořádně nadaných. V pedagogicko-psychologické poradně má vyšetření nadaného žáka speciálním pedagogem nezastupitelné místo, protože doplňuje diagnostiku o informace ohledně schopností a dovedností dítěte. Posuzuje se zejména zvládnutí školního trivia (čtení, psaní a počítání) a dalších schopností a dovedností ovlivňujících vzdělávací proces (např. grafomotorika, lateralita, pravorukost/levorukost, prostorové vnímání, sluchová a zraková percepce a matematické schopnosti). Speciální pedagog může při diagnostickém vyšetření dále odhalit případné poruchy učení, jako je dyslexie, dysgrafie apod., což je u nadaných dětí, u kterých se často vyskytuje tzv. dvojí výjimečnost (viz článek zde ), velmi důležité.

Závěrečná zpráva

Výsledkem celého procesu diagnostiky je závěrečná zpráva, ve které jsou mimo zjištění míry nadání dítěte další doporučení ohledně toho, jak s dítětem dále pracovat. O závěrech z celého identifikačního procesu informuje psycholog rodiče i dítě na osobní konzultační schůzce a doporučí, co dál.

Protože proces diagnostikování nadání, má-li být prováděn kompletně, je poměrně náročný pro všechny zúčastněné, měli bychom si být vědomi, jaký má vlastně účel. Cílem rozhodně není vytvořit uzavřenou elitní skupinu nadaných dětí, ani označit dítě pomyslnou diagnostickou nálepkou „talent". Smyslem popsaného komplikovaného procesu je pomoci žákovi jeho nadání uplatnit.  Součástí každého psychologického šetření by tak mimo výsledku mělo vždy být i další doporučení ohledně toho, jak dítě co nejlépe podpořit, jakou formou by mělo být vzděláváno (individuální vzdělávací plány), jak rozvíjet jeho potenciál doma (rodiče) apod. Diagnostika je tedy jen začátkem spolupráce všech zúčastněných a diagnostikování nadání je pouze prostředkem, nikoliv vlastním cílem.

Napadají-li vás otázky, na které jste v textu našeho článku nenalezli odpověď, neváhejte se obrátit na odborníky v naší internetové poradně. Jsme tu pro vás.