Číslo 2, ročník II., 2013
Editorial
Okno do zahraničí
- Tři tváře intelektu (Joy Paul Guilford)
- Několik poznámek ke Guilfordovu modelu inteligence (Vladimír Dočkal)
Odborná sekce
- Pohotovost ke kladení otázek u dětí v kontextu nadání a tvořivosti - empirická studie (Veronika Smetanová, Jana Marie Havigerová)
- Postoje studentů učitelství k nadání - empirická studie (Jiří Mudrák)
Aktuality
- Screeningová baterie pro identifikaci nadání - IDENA (Lenka Hříbková, Petr Nejedlý, Jaroslav Zhouf a kol.)
Editorial
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
dostává se k vám nové číslo Světa nadání. Tentokrát v něm opět najdete nové teoretické poznatky, výzkumná zjištění i praktické informace.
Pro toto číslo časopisu se nám podařilo získat a přeložit reprint studie Joy Paula Guilforda (1897-1987), s názvem Three faces of intellect (Tři tváře intelektu), kterou v roce 1959 uveřejnil prestižní časopis Americké psychologické asociace. Jsme rádi, že máme možnost zprostředkovat vám, čtenářům, tento průlomový článek významného amerického psychologa, jež významně ovlivnil celosvětový výzkum v oblasti inteligence a tvořivosti. Podle některých současných autorů je zde publikovaný model (Structure of intelligence), celosvětově nejznámějším přístupem k vymezení inteligence. I když byl Guilfordův přístup v mnoha ohledech překonán, jeho přínos se stále hodnotí jako mimořádný. Jako jeden z prvních představil koncept široce vymezené inteligence a zahrnul do něj i tvořivé schopnosti.
Tyto a další postřehy přináší odborný komentář Vladimíra Dočkala, který jsme zařadili za originální stať. Autor poukazuje na význam a přínos Guilfordových výzkumů a současně pokládá otázky, které vedou k zamyšlení, ale i ke srovnání tohoto přístupu s vybranými současnými vlivnými teoriemi inteligence.
Pokládají nadané dítě více otázek? A ptají se na jiné věci, než ostatní děti? Má tzv. pohotovost ke kladení otázek vztah i k tvořivosti? Na tyto a další otázky hledá odpovědi zajímavá empirická studie autorek Veroniky Smetanové a Jany Marie Havigerové s názvem: Pohotovost ke kladení otázek u dětí v kontextu nadání a tvořivosti.
Věříme, že čtenáře zaujme i další výzkumná studie s názvem Postoje studentů učitelství k nadání. Autor Jiří Mudrák ukazuje, jaké postoje k nadání a k otázkám souvisejícím s jejich vzděláváním mají naši budoucí učitelé.
Předpokládáme, že vás, čtenáře, zejména z řad učitelů, zaujme i informace o nově vydané screeningové škále IDENA, tedy o posuzovací škále a o didaktických testech k vyhledávání nadaných žáků, autorů Lenky Hříbkové, Petra Nejedlého, Jaroslav Zhoufa a kol. Jde o první standardizovanou metodu tohoto druhu u nás, která zaplnila doposud velkou mezeru mezi nástroji na identifikaci nadání ve školním věku.
Milé čtenářky a čtenáři, toto číslo časopisu se k vám dostává na samém prahu nového roku. Přeji vám, abyste do něj vykročili s odhodláním a s radostí. Abyste si, podobně jako nadané děti, kladli mnoho nevšedních a neotřelých otázek a zejména, abyste na ně nalézali ty správné odpovědi. A pokud byste odhalili zajímavé souvislosti a vztahy uvnitř tématu nadání a nadaných, budeme rádi, když se o ně podělíte prostřednictvím našeho časopisu i s ostatními čtenáři. Celá naše redakce se na Vaše příspěvky již nyní velmi těší. Vězte jen, že uzávěrka dalšího čísla je 31. 5. 2014.
Šárka Portešová