Číslo 2, ročník VII., 2018
Okno do zahraničí
Odborná sekce
Studentská sekce
Editorial
Milé čtenářky, milí čtenáři,
máte před sebou zimní číslo Světa nadání, které nás tentokrát zavede do zcela různých tematických oblastí.
Pro úvodní zahraniční reprint jsme vybrali často citovaný a v zahraničí poměrně hodně známý článek nedávno zesnulého amerického psychologa prof. Jamese T. Webba s názvem: Péče o socio-emoční vývoj nadaných dětí - Nurturing social-emotional development of gifted children. Autor se zamýšlí nad vztahem intelektového nadání a socio-emočního rozvoje nadaných dětí. Jde tedy o téma, které mnozí učitelé a rodiče často v souvislosti s mimořádným intelektovým nadáním svých dětí a žáků diskutují. Za velmi cenné považuji samotnou úvahu textu nad zdrojem možných obtíží ve zmiňovaných oblastech. Některé problémy totiž dle J. Webba vznikají v důsledku interakce dítěte s prostředím (exogenní), jiné pramení z vnitřního nastavení samotného dítěte a vnější prostředí je tedy nijak významně neovlivňuje (endogenní). Tento pohled, který autor dále blíže rozvádí, nás může vést nejen k lepšímu pochopení determinant vzniku samotných obtíží, ale i a k následné lepší, cílenější poradenské nebo terapeutické péči o nadané děti.
Druhý text autorky Terezy Málkové s názvem: Kresebné výkony dětí ve zlomovém období vývoje výtvarného zájmu, nás zavede k úvahám a bližšímu porozumění vztahu mezi strukturou schopností a zájmy dítěte. Cílem této empirické studie bylo zjistit, zda se u dětí s přetrvávajícím zájmem o výtvarné činnosti po 9. roce věku setkáváme s výrazně lepšími výsledky při plnění kresebných úkolů ve vybraných subtestech inteligenčního testu oproti dětem, které tento zájem neprojevují.
Poslední příspěvek je vlastně uvedením k textu, který se teprve připravuje. Ve spolupráci Centra rozvoje nadaných dětí FSS MU v Brně a NIDV se podařilo získat práva a začít překládat do češtiny 20 Nejdůležitějších psychologických principů pro vzdělávání tvořivých, talentovaných a nadaných žáků od mateřské po střední školu. Tento dokument vydala v roce 2015 Americká psychologická asociace, jež je nejdůležitějším vědeckým, odborným seskupením psychologů, ale i pedagogů a poradenských pracovníků v USA. Hlavním cílem tohoto materiálu bude tedy přenést aktuální a nejdůležitější závěry psychologického poznání do vzdělávací praxe. Plný text (prozatím jen v angličtině) lze nalézt zde: https://www.apa.org/ed/schools/teaching-learning/top-principles-gifted.pdf
Abychom lépe zasadili připravovaný materiál do českého kontextu, vytvořili jsme krátké shrnutí každého z 20 Principů a požádali jsme české a slovenské odborníky o doplnění relevantních českých a slovenských zdrojů, které, jak věříme, umožní každý z principů lépe pojmout a přenést jejich obsah do rámce našeho uvažovaní, zkušeností i aktuálních poznatků. Věříme, že si díky tomuto pohledu budou moci udělat naši čtenáři lepší představu o specifikách výzkumů těchto klíčových principů nejen v zahraničí, ale i u nás a budou schopni je lépe začlenit do praxe. Uvědomujeme si současně, že ne všechny principy budou vnímány a hodnoceny jako zcela relevantní pro český vzdělávací kontext. Těšíme se proto, že vzbudí zájem našich odborníků a povedou k zahájení odborné diskuse na toto téma.
Přeji Vám příjemně strávený čas s novým číslem Světa nadání a připomínám, že uzávěrka dalšího čísla je 30. 5. 2019.
Za celou redakci se těšíme na Vaše příspěvky.
Šárka Portešová
Nurturing social-emotional development of gifted children.
Kapitola z knihy Heller, K. A., Mönks, F. J., Passow, A. H. (Eds.): International Handbook of Research and Development of Giftedness and Talent. Oxford; New York; Seoul; Tokyo: Pergamon, s. 525-538.
Vážené čtenářky a čtenáři,
ve spolupráci našeho pracoviště – Centra rozvoje nadaných dětí FSS MU v Brně – a NIDV se podařilo získat práva a přeložit do češtiny 20 nejdůležitějších psychologických principů pro vzdělávání tvořivých, talentovaných a nadaných žáků od mateřské po střední školu. Tento dokument vydala v roce 2015 Americká psychologická asociace, jež je nejdůležitějším vědeckým, odborným seskupením psychologů, ale i pedagogů a poradenských pracovníků v USA. Snahou této asociace je podporovat výzkum, vývoj a aplikovat psychologické poznání do praxe, v tomto případě do vzdělávání. Právě psychologie, jež intenzivně studuje jak behaviorální, tak společenské aspekty vývoje, může významně napomoci rozvíjet složité procesy učení a vzdělávání všech žáků. Hlavním cílem tohoto materiálu je tedy přenést aktuální a nejdůležitější závěry psychologického poznání do vzdělávací praxe.
Dvacet Principů je shrnutím impozantního počtu výzkumných studií, článků a knih významných zahraničních psychologů a pedagogů za poslední desetiletí. V pozadí textu stojí zřejmě stovky hodin intenzivní práce desítek odborníků z řad výzkumníků i praktiků, kterým se podařilo sestavit a popsat nejdůležitějších dvacet témat, jež popisují aktuální poznatky o vzdělávání a mapují i specifické aspekty vzdělávání nadaných žáků. Systematičnost při přípravě tohoto odborného textu lze spatřit v dílčích krocích, kterým se tým autorů vydal – od fáze identifikace zásadních konstruktů, přes vytipování 45 jádrových témat, až po jejich detailní konceptualizaci a doporučení pro školskou praxi. Shrnutí dvaceti nejdůležitějších principů se snaží odpověď na zásadní otázky učení a poznávání, ukazuje, co žáky motivuje, zamýšlí se nad tím, jak samotný proces učení ovlivňuje kontext, ve kterém se odehrává, a formuluje doporučení, jak efektivně vést třídu a jak správně hodnotit pokrok jednotlivých žáků.
Cílem textu, který máte před sebou, bylo vybrat z každého principu ten aspekt, který je podle našeho názoru obzvlášť důležitý pro vzdělávání nadaných žáků. Pokusili jsme se společně s českými a slovenskými odborníky doplnit každý z vybraných pohledů i regionálními zdroji a výzkumy, které se danému aspektu alespoň částečně věnují. Věříme, že si díky tomuto pohledu budou moci udělat čtenáři lepší představu o specifikách výzkumů těchto klíčových principů u nás a budou schopni je lépe začlenit do naší praxe. Uvědomujeme si současně, že ne všechny principy budou vnímány a hodnoceny jako zcela relevantní pro český vzdělávací kontext. Věříme proto, že vzbudí zájem našich odborníků a povedou k zahájení odborné diskuse na toto téma.
Šárka Portešová
Abstrakt
Tento článek se zaměřuje na problematiku konečné fáze vývoje spontánní kresby ve spojení se zájmem o tuto výtvarnou činnost. Cílem je zjistit, zda a jak se projevuje odlišnost ve vývoji výtvarného zájmu ve vybraných subtestech inteligenčního testu. Odlišnosti či podobnosti jsou porovnávány u dvou skupin – dětí ze základní školy a dětí ze základní umělecké školy. Tyto dvě základní skupiny jsou dále děleny na mladší a starší věkovou kategorii. Zkoumané skupiny na základě svého věku, tj. 9-13 let, se nachází ve zlomovém období vývoje výtvarného zájmu. V empirické části, která využívá kvantitativní i kvalitativní metodologie, bylo testováno dohromady 76 dětí mladšího školního věku. Hlavní použitou metodou byly vybrané subtesty ze Stanford-Binetova inteligenčního testu (Napodobování, 4. revize a Paměť na kresby, 3. revize). Pozorování a krátký rozhovor s jednotlivými dětmi sloužil jako doplněk k testování. Téměř všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny.
Klíčová slova
Umělecké nadání, výtvarný zájem, zlomové období kresby
Abstract
This article focuses on the issue of the final phase of the development of spontaneous drawing in connection with the interest in this art activity. The aim of this article is to find out whether and how the difference in the development of artistic interest in selected subtests of the intelligence test is manifested. Two groups were compared - children from elementary school and children from elementary art school, result was to find out differences or similarities between these two groups. These two basic groups are further divided into the younger and older age categories. Examined groups in the age of 9 - 13 are in the breaking point of development of artistic interest. In the empirical part, which uses both quantitative and qualitative methodology, 76 children of younger school age were tested together. The main method used was the selected subtests from the Stanford-Binet Intelligence Test (Imitation, 4th Revision, and Memory for Drawings, 3rd Revision). Observation and brief interviews with individual children helped as a test supplement. Almost all the hypotheses were confirmed.
Keywords
Artistic talent, artistic interest,critical period of drawing
